HISTORIE
Železniční tratě 097: Teplice - Lovosice - Liberec

Až do počátku 90. let 19. století disponovalo důležité lázeňské a obchodní středisko Teplice pouze jedinou tratí, jíž byla hlavní trať Ústí nad Labem - Chomutov, provozovaná společností Ústecko-teplické dráhy (ÚTD, častěji se však používala zkratka ATE z německého ekvivalentu Aussig-Teplitzer Eisenbahn). Společnost ATE zároveň pomocí této trati (a souběžné trati Ústí nad Labem - Bílina) kontrolovala dopravu převážné většiny uhlí, směřujícího z podkrušnohorských dolů k Labi a dále buď do Saska, či dalších oblastí nejen v Českých zemích.

Po neúspěchu projektu konkurenční Duchcovsko-podmokelské dráhy (DBE, dokončena 1872), jež ztroskotal na trakční náročnosti dráhy a špatném hospodaření podniku, se roku 1892 objevil další projekt železnice s cílem alespoň částečně převzít lukrativní přepravy uhlí Ústecko-teplické dráze. Stáli za ním podnikatelé z okolí Bíliny a Teplic a plánovaná trasa vedla z Bíliny (na stávající trati ATE) přes Kostomlaty pod Milešovkou do Lovosic na Labi, kde mělo být vybudováno překladiště za účelem další přepravy lodní dopravou.[5][6] Přestože podnik neměl od počátku příliš velkou šanci na úspěch (stejně jako v případě DBE, i zde bylo počítáno s velkými sklony na náročných úsecích přes České středohoří, což s sebou mimo jiné neslo i zvýšené náklady na stavbu), jeho vznik neušel pozornosti vedení ATE.

   Podnik ATE byl již řadu let ve velkém zisku, pramenícím zejména z přeprav uhlí, které hrálo v dané době prim. Problémem však byla skutečnost, že takto vysoce ziskové společnosti musely na základě platných zákonů odevzdávat do státní pokladny daně ze zisku. Akcionáři proti tomuto kroku všemožně bojovali a jednou z variant bylo umělé snižování vykázaného zisku právě pomocí investic do infrastruktury či vozidel. Konkurenční projekt navíc mohl ohrozit výsadní postavení společnosti a přebrat jí část dopravovaných komodit. Po zvážení situace si ATE nechala zpracovat možnosti stavby trati v podobné trase, která by ale začínala v Teplicích a již provozovanou trať Ústí nad Labem - Bílina křížila v Úpořinách. Nakonec byl tento projekt odsouhlasen a v červenci 1894 požádala společnost na ministerstvu obchodu o povolení přípravných prací na trase. Ve stejné době se začalo s podnikáním prvních kroků také ve věci případného prodloužení trati z Lovosic dále na severovýchod - dalšími cíli měla být města Litoměřice, Česká Lípa a Liberec. Projekt tak začal mít rysy transverzální dráhy.

   První úsek Řetenice - Lovosice o délce 36 kilometrů byl vládou koncesován 13. června 1896 a v září se začalo se stavbou, kterou realizovala společnost Schön a synové z Prahy. Přestože po většinu roku 1897 panovalo pro stavbaře nepříznivé počasí, podařilo se spojnici dokončit v listopadu téhož roku a slavnostní otevření se uskutečnilo 16. prosince.  V té době již běžely práce i na navazujícím úseku do Litoměřic a České Lípy. Ten byl otevřen o rok později.

   Trať začíná v Řetenicích (dnes součást Teplic) na hlavní trati Ústí nad Labem - Chomutov a vede přes stanici Teplice zámecká zahrada do Úpořin, kde je zaústěna do řehlovického zhlaví. Na zhlaví opačném se opět odděluje a pomocí 233,7 m dlouhého tunelu, jediného na celé trati, stoupá k Hradišti. Vrchol trati ve výšce 371 m n. m. se nachází u Radejčína a odtud trať až do Lovosic klesá.[6] Mezilehlými stanicemi v úseku Úpořiny - Lovosice byly Žalany, Radejčín a Chotiměř; po degradaci prvních dvou z nich na zastávky a nákladiště a později pouhé zastávky je jako stanice v současnosti administrativně vedena pouze dopravna Chotiměř. V Lovosicích trať přichází zleva na severní zhlaví a končí na bývalém nádraží Severní státní dráhy. Největší sklon na trati dosahuje hodnoty 25 promile.

Trať byla společně s celým majetkem společnosti ATE zestátněna k 1. lednu 1923 a integrována do sítě Československých státních drah (ČSD).[9] Ve třicátých letech zde byly zkoušeny a později zavedeny první motorové vozy, a to řady M 130.1 výtopny Teplice.[6] Dopravu posílených vlaků však stále zajišťovaly lokomotivy parní, mimo jiné také stroje původní řady ATE IVc, dodané pro službu na transverzálce po roce 1900 (a později u ČSD označené řadou 413.2).  Rychlíková doprava byla na trati zrušena již ve dvacátých letech.

Počátkem padesátých let byla na trati přechodně v platnosti zjednodušená výprava vlaků; roku 1954 bylo toto opatření opět zrušeno. Na vině byla mimo jiné zvýšená nákladní doprava, vyvolaná obnovením těžby uhlí v dolech u Žalan.[6] Po roce 1960 byly na osobní vlaky nasazeny motorové vozy M 131.1 z vagónek Tatra Kopřivnice a Studénka, které převzaly dopravu po parních strojích řady 354.1. 3. října 1961 provoz poznamenala nehoda - ve stanici Žalany vykolejila vlivem špatně upevněného čepu u běhounu lokomotiva 555.075 v čele nákladního vlaku a spolu s několika dalšími vozy poškodila téměř celé kolejiště stanice. Incident se obešel bez obětí na životech, hmotné škody ale dosáhly několika milionů Kčs. Dopravu zajišťovaly strojové stanice Teplice, Úpořiny a Lovosice i dalšími lokomotivami - namátkou řadami 344.0, 344.1, 414.0, 434.2, 524.2 a dalšími.

Parní provoz na trati skončil až v roce 1979 - posledními nasazovanými stroji se stala řada 475.1 služebny Lovosice. Poté dopravu definitivně převzaly lokomotivy motorové, zastoupené řadami T 435.0, T 444.0 a nejnověji T 466.2. Osobní vlaky začaly v osmdesátých letech dopravovat nové motorové vozy řady M 152.0.

Dne 7. června 2013 došlo mezi obcemi Dobkovičky, Velemín a Litochovice nad Labem v Českém středohoří k velkému sesuvu půdy, který těžce poškodil výstavbu nedokončené dálnice D8 a poničena byla i souběžně vedená železniční trať. Provoz vlaků je vyloučen v úseku Lovosice - Radejčín a přepravu osob zajišťuje náhradní autobusová doprava. Termín opravy sesutého úseku trati nebyl dosud stanoven.

Ačkoli se očekávala obnova trati v sesuvem postiženém úseku, rozhodnutí ministra směřuje k zániku železniční dopravy Opárenským údolím. Proti tomu se ohradila petiční iniciativa. Zástupci Ústeckého kraje zdůrazňovali již krátce po sesuvu ochotu trať obnovit, do současnosti ale žádný větší pokrok v této otázce neproběhl. Koncem listopadu 2015 Ministerstvo dopravy oznámilo zahájení příprav obnovy trati. 







Jaroslav
Jan
Petr